STANOVY JIHOMORAVSKÉHO TENISOVÉHO SVAZU o.s.
I. Název a sídlo
1. Jihomoravský tenisový svaz o.s. (dále jen svaz) je nezávislou dobrovolnou organizací sdružující fyzické a právnické osoby a jiné kolektivy s cílem uspokojování jejich potřeb a zájmů formou sportovního vyžití, zejména v oblasti závodního a nezávodního tenisu na příslušném územním obvodu.
2. Svaz má postavení samostatné právnické osoby vzniklé na základě zákona o sdružování občanů č.83/1990 Sb. usnesením ustavující konference dne 12.1.1991 a registrací na ministerstvu vnitra České republiky dne 18.1.1991 jakožto právní nástupce Tenisového svazu JmKV ČSTV a jako organizační složka Českého tenisového svazu (dále jen ČTS) vyvíjí svou činnost v souladu s těmito stanovami a obecně závaznými právními předpisy. V otázkách, které spadají do působnosti Českého tenisového svazu, se řídí předpisy nebo rozhodnutími této organizace.
3. Sídlem svazu je Brno, Zámečnická 2.
II. Poslání a cíle svazu
1. Posláním svazu je vytváření podmínek a všestranná péče o rozvoj tenisu a ochrana práv a oprávněných zájmů jeho členů v souvislosti s jejich činností v rámci svazu.
2. K naplnění tohoto poslání svaz zejména:
a) hájí zájmy tenisu vůči úřadům, jakož i ostatním právnickým a fyzickým osobám
b) podporuje zájmy svých členů týkající se jejich činnosti ve svazu
c) pořádá tenisové události ve své působnosti nebo pověřuje jejich uspořádáním své orgány či okresní tenisové svazy, případně smluvní partnery a k tomu vydává termínové listiny.
d) bdí nad dodržováním předpisů vydaných ČTS pro Českou republiku ve sportovně technické oblasti, řádů a pravidel v návaznosti na platné znění obdobných mezinárodních předpisů;
e) řídí soustavu vrcholového tenisu na svém území a systém výběru a výchovy sportovně talentované mládeže
f) koordinuje činnost okresních tenisových svazů jakožto představitelů tenisu v jednotlivých oblastech svazu, podporuje výkonnostní tenis a rozvoj seniorského a rekreačního tenisu
g) řídí systém výchovy hráčů, trenérů, rozhodčích a ostatních funkcionářů svazu
h) pečuje a podporuje rozvoj tenisových sportovních zařízení
i) získává finanční a jiné prostředky pro rozvoj tenisu buď sám nebo prostřednictvím marketingové společnosti. Vzájemné vztahy mezi svazem a marketingovou společností jsou vymezeny společenskou smlouvou společnosti, zákonnými ustanoveními a příp. dalšími smlouvami mezi svazem a marketingovou společností
j) vydává odborné materiály získané na základě nejnovějších vědecko metodických a zdravotnických poznatků
k) zabezpečuje v rozsahu své působnosti účinnou propagaci ve sdělovacích prostředcích
l) navrhuje systém, organizuje a řídí „Krajské přebory“ jednotlivců a družstev všech věkových kategorií
m) vydává vlastní tiskové materiály
III. Okresy
1. Svaz se podle územního principu a místa výkonu sportovní činnosti člení na jednotlivé okresní a městské tenisové svazy.
2. Okresní resp. městské svazy, pokud jsou zřízeny, organizují a řídí činnost svazu v rámci své územní působnosti v příslušném okrese resp. městě, kde provádějí a realizují příslušná rozhodnutí orgánů svazu.
3. Organizační a sportovně technické předpisy vydávané orgány ČTS, případně svazem, zejména Pravidla tenisu, Soutěžní řád, Přestupní řád, Registrační řád, Klasifikační řád a Disciplinární řád, jsou závazné pro okresní, resp. městské tenisové svazy.
IV. Právní postavení Okresních a městských tenisových svazů
1. Okresní a městský tenisový svaz je
(a) sdružení vzniklé registrací u příslušného orgánu státní správy dle zákona č. 83/1990 Sb. v platném znění, jež má právní subjektivitu a jedná při výkonu činnosti svým jménem nebo
(b) sdružení vzniklé na základě zakládající valné hromady a schválených stanov sdružení, jež není registrováno dle zákona č. 83/1990 Sb. a nemá právní subjektivitu. Stanovy Okresního či městského tenisového svazu nesmějí být v rozporu se stanovami svazu.
2. Okresní nebo městský tenisový svaz je řádným členem svazu a na základě pověření uděleného Výkonným výborem svazu organizuje a řídí činnost svazu v rámci své územní působnosti, provádí a realizuje příslušná rozhodnutí orgánů svazu, která se dotýkají jejich působnosti. Vykonává řídící a poradenskou činnost vůči tenisovým klubům ve své oblasti a ostatním svým členům.
3. Kluby mohou být jako základní organizační složky ČTS kolektivně registrovány dle ustanovení Registračního řádu ČTS. Každý klub, který chce takto působit v rámci ČTS, je povinen požádat prostřednictvím svazu o kolektivní registraci a přidělení příslušného registračního čísla. Přidělením registračního čísla se klub stává základní organizační složkou ČTS. Klub, který však nechce nadále působit v rámci ČTS, má právo svou kolektivní registraci jednostranně písemným oznámením zrušit. Toto oznámení nabývá účinnosti dnem, kdy je doručeno ČTS.
Stejné důsledky jako jednostranné zrušení registrace má i nezaplacení příslušného registračního poplatku ani po uplynutí termínu stanoveného v písemné výzvě k jeho dodatečnému zaplacení.
V. Členství ve svazu
1. Členství ve svazu se rozlišuje na členství fyzických osob a členství právnických osob.
2. Členství fyzických osob ve svazu se nabývá buď prostřednictvím členství právnických osob nebo prostřednictvím členství fyzických osob ve zřízených základních organizačních složkách svazu. Řádným členem se může stát každá fyzická osoba, která má zájem podílet se na plnění poslání svazu, zejména rozvíjet sportovní tenisovou činnost. Bližší podmínky řádného členství upravují předpisy vydané svazem.
3. Členství právnickým osobám udělují svaz, a to pouze takovým právnickým osobám, které mají zájem podílet se zejména finanční a jinou hmotnou podporou na rozvoji tenisu.
4. Mezi základní práva a povinnosti řádných členů, která musejí být těmto členům svazem zajištěna resp. jimi plněna, patří:
a) účastnit se soutěží řízených svazem v souladu s příslušnými sportovně technickými předpisy
b)využívat možnosti dalšího vzdělávání a odborného růstu v rámci svazu a získávat odborné kvalifikace
c) navrhovat a volit své zástupce do orgánů svazu od 15ti let a být volen do těchto orgánů od 18ti let věku; kandidáti na funkci předsedy, předsedy rady a předsedy výkonného výboru musejí být starší 21 let
d) obracet se s připomínkami, podněty, návrhy, žádostmi a stížnostmi na orgány svazu s právem písemné odpovědi do 30 dnů od obdržení takového podání
e) vyžadovat pravidelné informace o činnosti a hospodaření orgánů svazu
f) platit členské příspěvky stanovené příslušným orgánem svazu
g) podřídit se rozhodnutím orgánů svazu
h) dodržovat stanovy svazu, řády a veškeré další předpisy upravující činnost v rámci svazu
4. Členství fyzických osob ve svazu zaniká :
– vystoupením
– vyškrtnutím člena pro neplacení členských příspěvků
– vyloučením člena pro závažné porušení členských povinností
– úmrtím člena
– ukončením členství právnické osoby, dle čl. V. odst.6 stanov, prostřednictvím, které získala fyzická osoba členství
5. Členství právnických osob v ČTS zaniká
– vystoupením
– odnětím členství ze závažných důvodů
– zánikem právnické osoby.
VI. Orgány a organizace svazu
Konference
1.Nejvyšším orgánem svazu je konference zástupců nižších územních celků.
2.Konference se skládá z 60 delegátů, z tohoto počtu tvoří:
– 22-24 delegátů všichni členové Jihomoravské tenisové rady
– každý okres v němž je zaregistrován okresní či městský tenisový svaz po jednom delegátu. V případě, že v daném okrese není zaregistrován okresní či městský tenisový svaz a delegačenka se okresu nepřiděluje, rozhodne o jejím přidělení výkonný výbor svazu,
– zbylý počet delegátů do počtu 60 jsou delegáti jednotlivých okresních tenisových svazů v poměrném zastoupení podle své výkonnostní úrovně.
3.Konferenci svolává předseda svazu nejméně jednou za čtyři roky. Termín konference musí být v daném čtyřletém období nejpozději do 30.11. kalendářního roku. Mimořádná konference může být svolána na základě usnesení rady. Mimořádná konference musí být svolána, vzdá-li se funkce předseda svazu nebo má-li být zvolen nový člen rady či výkonného výboru a povolený počet kooptací byl již vyčerpán.
4.Konference v rámci své působnosti
A) Dvoutřetinovou většinou přítomných hlasů:
a) schvaluje stanovy svazu, jejich změny a doplňky
b) rozhoduje o vstupu a vystoupení svazu do jiných organizací a sdružení a o ekonomické účasti na jejich činnosti
c) rozhoduje o zániku svazu a způsobu likvidace jeho majetku
B) Prostou většinou přítomných hlasů:
a) projednává zprávu o stavu a rozvoji tenisu na území, ve kterém svaz působí
b) projednává zprávu o činnosti orgánů svazu za čtyřleté období
c) projednává zprávu o hospodaření svazu za čtyřleté období
d) volí předsedu svazu, na jeho návrh členy výkonného výboru a na základě návrhů z řad delegátů další členy Jihomoravské tenisové rady, na období 4 let (pro závěrečné kolo voleb může volební řád stanovit speciální zásady pro přijetí rozhodnutí)
e) rozhoduje na návrh výkonného výboru o jmenování čestného předsedy svazu
5. Konference je oprávněna přijímat rozhodnutí, je-li přítomna nadpoloviční většina delegátů. Byla-li konference řádně svolána a není usnášení schopná, je předseda povinen svolat náhradní konferenci s nezměněným pořadem jednání, a to nejpozději do 3 týdnů od původního data konání. Tato konference je schopná se usnášet bez ohledu na počet přítomných hlasů.
6. Konferenci řídí předseda svazu ve spolupráci se zvoleným pracovním předsednictvem. Konference jedná dle předem stanoveného pořadu jednání, který je delegátům spolu s pozvánkou a písemnými materiály k zásadním bodům jednání zaslán nejméně 30 dnů před termínem konání. Delegáti mohou tento pořad jednání doplnit písemným návrhem k rukám předsedy svazu nejpozději do 3 týdnů před datem konání konference. Na místě doplněné body programu jednání musí schválit delegáti nejméně 2/3 většinou přítomných hlasů.
7. Z jednání konference se pořizuje zápis, který vyhotoví dva ověřovatelé zápisu, volení konferencí. Tento je potom s dalšími dokumenty z jednání konference archivován.
Jihomoravská tenisová rada
1. Zastupitelským orgánem svazu je Jihomoravská tenisová rada (dále jen Rada), jejíž funkční období je čtyřleté.
2. Rada se skládá z 22 až 24 členů. Z tohoto počtu je 7 členů výkonného výboru, zvolených konferencí na návrh předsedy, zbývající členové jsou voleni konferencí na základě návrhů z řad delegátů. Každý kraj, na jehož území vyvíjí svaz svou činnost (Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský), musí být v radě mimo členy výkonného výboru zastoupen alespoň dvěma osobami. Opětovné delegování zástupců do rady je možné; kooptace členů rady se povoluje do počtu 5.
3. Radu řídí a svolává předseda svazu nejméně jednou ročně. Mimořádné zasedání rady musí být svoláno, požádá-li o to předsedu svazu písemně alespoň 10 členů rady.
4. Rada v rámci své působnosti
A) Dvoutřetinovou většinou přítomných hlasů:
a) schvaluje předpisy svazu, které svým významem přesahují obvyklou operativní činnost s výjimkou stanov
b) schvaluje vytváření jiných organizačních uskupení a hospodářských či komerčních orgánů a organizací, jakož i jiné formy spolupráce, na návrh výkonného výboru
c) rozhoduje o vyškrtnutí nebo vyloučení kolektivního člena
d) rozhoduje o mimořádném svolání konference
B) Nadpoloviční většinou přítomných hlasů:
a) projednává roční zprávu o činnosti orgánů svazu
b) projednává roční zprávu o hospodaření svazu
c) schvaluje strukturu soutěží řízených svazem
d) plní úkoly mimořádného revizního orgánu proti rozhodnutí výkonného výboru nebo jeho odvolací komise
e) jmenovitě ustavuje revizní komisi
5. Rada je oprávněna přijímat rozhodnutí, je-li přítomna nadpoloviční většina členů.
6. Jednání rady se zúčastňují její členové a další pozvaní či hosté. Z jednání rady se pořizuje zápis vyhotovený zvoleným ověřovatelem. Tento zápis je spolu s dalšími dokumenty z jednání archivován.
7. Členství v radě zaniká:
a) uplynutím funkční doby
b) odvoláním z funkce konferencí
c) vzdáním se funkce, přičemž toto musí být písemně doručeno předsedovi svazu
Výkonný výbor
1. Výkonným orgánem svazu je výkonný výbor (dále jen výbor), jehož funkční období je čtyřleté.
2. Výbor se skládá ze 7-9 členů a je volen Konferencí na návrh předsedy. Opětovná volba členů výboru je možná a povoluje se kooptace 2 členů výboru. Členové výboru jsou současně členy rady.
3. Výbor řídí a svolává předseda svazu nejméně jedenkrát měsíčně.
4. Výbor v rámci své působnosti:
a) vydává předpisy svazu operativního charakteru
b) schvaluje strukturu aparátu svazu a přijetí pracovníků do pracovně právního vztahu ke svazu včetně změn pracovních smluv
c) rozpracovává závěry konference a zodpovídá za jejich realizaci
d) zřizuje komise svazu jako poradní, odborné, iniciativní a výkonné orgány svazu
e) plní úkoly odvolacího orgánu proti rozhodnutí odborných komisí, k těmto účelům je oprávněn sestavit trvale nebo případ od případu speciální odvolací komisi
f) volí ze svých řad místopředsedu svazu
g) navrhuje Konferenci jmenování čestného předsedy svazu
h) rozhoduje o všem, co není výslovně v kompetenci ostatních orgánů svazu
5. Výbor je oprávněn přijímat rozhodnutí, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. Rozhodnutí je přijato, hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina přítomných. V případě rovnosti rozhoduje předseda svazu. Není-li tímto způsobem přijat žádný z návrhů a podstata projednávané záležitosti vyžaduje rozhodnutí, hlasuje se znovu pouze o těch dvou návrzích, které v první fázi získaly nejvíce hlasů. Z nich je pak přijat ten, který získá více hlasů.
6. Jednání výboru se zúčastňují jeho členové a další pozvaní či hosté. Z jednání výboru se pořizuje zápis, který vyhotovuje sekretář svazu. Tento zápis je spolu s dalšími dokumenty archivován.
7. Členství ve výboru zaniká:
a) uplynutím funkční doby
b) odvoláním z funkce konferencí
c) vzdáním se funkce, přičemž toto musí být písemně doručeno předsedovi svazu
Předseda
1. Předseda je statutárním orgánem svazu, který je volen Konferencí na období 4 let. Předseda jedná jménem svazu samostatně. Předsedou se může stát každý člen svazu starší 21 let. Opětovná volba je možná. Návrhy na kandidáty předsedy může podat kdokoliv z řad členů, orgánů nebo organizačních složek.
2. Předseda je představitelem svazu, který zastupuje a hájí zájmy svazu vůči třetím osobám, a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí.
3. Do pravomocí předsedy patří:
– svolávat řádné a mimořádné konference
– svolávat a řídit řádné a mimořádné zasedání VV
– svolávat mimořádné zasedání rady
– jmenovat zaměstnance svazu do funkce. Jmenováním do funkce vzniká jmenovanému pracovní poměr založený jmenováním
– odvolat zaměstnance svazu
– předkládat výkonnému výboru svazu kandidáty na funkci místopředsedy svazu
– předkládat výkonnému výboru svazu návrh na odvolání z funkce místopředsedy svazu
4. Výkon funkce předsedy zaniká :
a) zvolením nového předsedy konferencí po uplynutí funkčního období
b) odvoláním předsedy konferencí v průběhu funkčního období
c) vzdáním se funkce
d) úmrtím
5. Konference má právo jmenovat předsedu svatu, který skončil svoji funkci do funkce čestného předsedy svazu. Toto jmenování není závislé na termínu skončení výkonu funkce a vztahuje se i na nejvyšší představitele svazu, kteří řídili svaz v rámci předchozích organizačních složek. Čestný předseda svazu má kromě všech práv garantovaných členům svazu též právo aktivně se zúčastňovat jednání všech orgánů svazu a jeho organizačních složek s hlasem poradním.
6. Do zvolení nového předsedy zastupuje tuto funkci místopředseda.
Místopředseda
1. Místopředseda svazu má stejná práva a povinnosti jako předseda svazu, a to v případě, že předseda není schopen ze závažných důvodů svoji funkci dočasně vykonávat.
2. Místopředsedu volí výkonný výbor z řad svých členů, a to nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy zanikla funkce předchozího místopředsedy. Jeho funkční období je stejné jako v případě předsedy. Opětovná volba je možná.
3. Funkce místopředsedy svazu zaniká:
a) uplynutím funkční doby
b) odvoláním z funkce výkonným výborem
c) vzdáním se funkce, přičemž toto musí být písemně doručeno předsedovi svazu
Revizní komise
1. Revizní komise je orgánem svazu, který může být ustaven za účelem kontroly přesně specifikovaných ekonomických či právních operací prováděných v rámci činnosti svazu, případně k posouzení dodržování stanov či dalších předpisů svazu. Provedením stanovené kontroly komise zaniká.
2. Komise se zřizuje na základě požadavku alespoň 10 členů rady, předaného písemně předsedovi svazu. Komise je tříčlenná a je volena radou. Její členové nemusí být členy rady.
3. Výsledek svého zjištění předává revizní komise písemně předsedovi svazu a těm členům rady, kteří její zřízení iniciovali.
VII. Jednání orgánů JTS
1. Všechny orgány a jejich komise se scházejí na řádných a mimořádných zasedáních.
2. Řádné jednání svolává vždy nejvyšší představitel orgánu nebo komise. Mimořádné jednání může být svoláno pouze v souladu se schválenými stanovami.
3. Orgány jsou usnášeníschopné, je-li na řádně svolaném zasedání přítomen počet členů daný schválenými stanovami. Není-li orgán usnášeníschopný postupuje se v souladu se schválenými stanovami.
4. Orgány pro svá jednání zpravidla zřizují tyto krátkodobé komise:
– mandátovou
– návrhovou
– volební
– tiskovou
5. Hlasování je vždy veřejné. O předložených návrzích se hlasuje v tom pořadí, v jakém byly podány.
6. Rozhodnutí řádně svolaného orgánu je přijato za podmínek daných schválenými stanovami.
7. Volby probíhají vždy tajným hlasováním, pokud nerozhodne orgán jinak. Není-li stanovami určeno jinak, k odvolání či volbě stačí nadpoloviční většina oprávněných hlasů.
9. Vystoupit v diskusi (i opakovaně) má právo každý člen i pozvaný host. Délka diskusního vystoupení nesmí přesáhnout 3 minuty. K projednávanému tématu je možné okamžitě vyslovit tzv. faktickou poznámku, jejíž délka nesmí překročit 1 minutu. Předsedající může diskutujícímu odebrat slovo pouze po předchozím upozornění, a to v případech, kdy diskutující překročil čas, odchyluje se od tématu či uráží přítomné.
10. Bližší podrobnosti o jednání orgánů, zejména pak v případě konference, mohou v souladu se schválenými stanovami upravovat jednací řády, které si orgány schválí v úvodu svého jednání.
11. Každý řádný člen, resp. delegát či pozvaný host má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s výkonem dobrovolné funkce či účasti na jednání. Případně, rozhodne-li o tom orgán i na odměnu za výkon funkce.
VIII. Majetek a hospodaření svazu
1. Majetek svazu tvoří finanční fondy, hmotný majetek a majetková práva.
2. Zdrojem majetku svazu jsou zejména:
a) určený podíl z členských příspěvků a registrace
b) příjmy od státu a jiných organizací
c) sponzorské dary
d) příjmy z vlastní činnosti
e) ostatní příjmy
3. Hospodaření se řídí rozpočtem schváleným radou na období 1 roku.
4. Finančními prostředky může v rámci svých pravomocí a v souladu se schváleným rozpočtem disponovat předseda. Tento výše jmenovaný může písemně pověřit k určitým dispozicím i jiné funkcionáře resp. pracovníky svazu. K finančním převodům a platbám je třeba vždy podpisu předsedy nebo jím písemně pověřené osoby.
IX. Podepisování za svaz
1. Podepisování za svaz se děje tak, že k vytištěnému nebo vypsanému názvu svazu připojí svůj podpis předseda svazu.
2. Ustanovení článku VIII. odst. 4. poslední věta zůstává tímto článkem XIII. nedotčeno.
X. Přechodné ustanovení
Výkon funkcí v orgánech svazu existujících podle dosavadních stanov svazu zaniká až dnem zvolení resp. ustanovení nových orgánů podle těchto stanov.
XI. Závěrečná ustanovení
1. Funkce stanovené těmito stanovami, do nichž jsou vedoucí funkcionáři svazu voleni resp. jmenováni, mohou být vykonávány jak dobrovolně, tak i v pracovněprávním vztahu, pokud tyto stanovy způsob výkonu funkce výslovně neurčují. V případě, že příslušný orgán (k této volbě resp. jmenování) rozhodne, že taková funkce bude vykonávána v pracovněprávním vztahu, budou se práva a povinnosti takto ustavených vedoucích pracovníků do příslušné funkce řídit ustanoveními pracovněprávních předpisů upravujícími pracovní poměr vzniklý volbou resp. jmenováním.
2. Tyto stanovy nabývají účinnosti okamžikem schválení konferencí.
3. K okamžiku účinnosti těchto stanov pozbývají účinnosti dosavadní stanovy JTS.
4. Změny a doplňky stanov svazu je oprávněna schvalovat konference.
V Brně dne Jiří Veselík
předseda svazu
